Tak pravil Zarathustra

Niezsche

Nietzsche vych�z� ze světa, v něm� nevl�dne bůh. Bůh je dle Nietzscheho jen v�myslem člověka, a to v�myslem, kter� člověka zotročuje. Po celou č�st je tedy nepřehl�dnuteln� siln� zaujet� proti křesťansk� mor�lce, vyzn�v�n� bohů a c�rkvi (�co by bylo je�tě tvořiti, kdyby bohov� byli�).

Mor�ln� pravidla, kter� n�bo�enstv� nastavilo, jdou proti člověku sam�mu, proti jeho přirozenosti, av�ak jist� mor�ln� pravidla člověk i společnost potřebuje; jinak by nemohli fungovat. Nerezignuje tedy na mor�ln� pravidla jako takov�, ale sna�� se o přehodnocen� star�ch hodnot a nahrazen� hodnotami nov�mi, kter� nebudou v člověku vyvol�vat pocit nepatřičnosti a hř�chu a v podobě Zarathustry zvěstuje př�chod nadčlověka (jako konečnou f�zi ve v�voji člověka). K nejvy��m nov�m hodnot�m m� patřit touha po pozn�v�n�, vynal�z�n� a hlavně pr�ce. Pr�ce, kter� posune v�voj lidstva o něco d�le (bl� vysněn�mu ide�lu moudrosti a přirozenosti).

Zarathustra je v d�le hlavn� postavou a jak�si Nietzcheho průvodce očistou od �křesťansk� �p�ny.� Současnost je označov�na jako velk� poledne, tedy stav, mezi zv�řetem a nadčlověkem. Člověk je něco co mus� b�t překon�no �a proto jej vyz�v�, aby se stal mostem k tomuto c�li a aby zemřel.� Nadčlověk bude d�ky na�� pr�ci vl�dnout rozumem a bude ��t v souladu s lidskou přirozenost�. Proto to nejlep��, co člověk mů�e dnes udělat, je odej�t do �stran� a tam tvořit nov� hodnoty hodn� člověka s naděj�, �e svou tro�kou přispěje k obohacen� lidstva a to bude v budoucnosti lep�� a moudřej��. Je to v podstatě l�ska k lidem, kter� m� poh�nět člověka ve sv�m �sil�, i kdy� l�ska k lidem sp�e v budouc�m.

Člověka věř�c�ho přirovn�v�, v jeho alegori�ch, velbloudu, bezmy�lenkovitě nesouc�ho n�klad star� mor�lky a současně tak nastiňuje i současnou kulturu nihilismu.

To, co je skrytě spolupř�tomno v otevřen�m nihilismu jako jeho pozitivn� ře�en� (lidsk� aktivita), kter� je v prv� řadě rozuměno jako hodnototvorn�, je teprve na poč�tku cesty. Abychom nahl�dli intenci t�to cesty (nihilistick� vyrovn�n� se s nihilismem), kter� nen� toto�n� s c�lem cesty (konečn� zbaven� se cesty, resp. nihilismu), mus�me nihilismus nejprve pro��t. V d�le je tedy zosobněn� pro�itku cesty od propasti nejhlub��ho nihilismu k poč�tku jeho překon�n�.

Lidsk� vůle mus� i po p�du boha st�le něco cht�ti, a proto�e se celek světa vykazuje jako bezesmysln� a bezhodnotn�, chce vůle posledn�, co j� zb�v� - nicotu. Přesto tady je�tě zb�v� "něco", co ač se j� vymyk�, mů�e přesto je�tě cht�ti - minulost. "Tak se vůle, osvoboditelka, stala �kůdkyn� a na v�em, co mů�e trpěti, mst� se za to, �e nemů�e cht�ti nazp�tek. To je podle Nietzscheho pomsta sama: nevole v�� vůle proti času a jeho "Bylo.�

Tedy k tomu, aby se velbloud vzepřel star�m hodnot�m (draku) se mus� přeměniti ve lva, svobodn�ho ducha, kter� chce, neboť �chtěn� to jest, je� osvobozuje, toť prav� nauka o vůli a svobodě�. Cesta k osvobozen� zde vede pře� rozr�en� star�ch desek a hlas�n� �mů�e� si s�m určovati sv� zlo i sv� dobro a zavěsiti nad sebou svou vůli jako z�kon.� Cel� v�voj pak zakončuje přeměnou v d�tě, kter� symbolizuje nadlidsk� duch, jen� tvoř� a stanovuje hodnoty. Zoroastův nadčlověk je opakem st�dn�ch lid�, kter� naz�v� slab�mi, zbaběl�mi, ctnostn�mi, otrock�mi, podroben�mi, soucitn�mi a př�li� mnoh�mi. Nadčlověk je vit�ln�, statečn�, mocn�, svobodn�, bezohledn� a vz�cn�.

V d�le jsou podrobeny kritice lidi (křesťansky) dobř� - �kdo mezi dobr�mi �ije, toho soucit uč� lh�t� / �dobř� mus� ukři�ovati toho, kdo si vynajde svou vlastn� ctnost� i vysoc� (my�leno vysoce postaven� / z moci c�rkve) �vy nejvy�� lid�, m�ho nadčlvoěka h�d�m, zvali byste ď�blem!�

Nietzsche d�le odkr�v� mnoho rysů lidsk� povahy (z kter�ch vych�zel i Freud). Rozko�, vl�dychtivost, a sobectv� vyzdvihuje nad ostatn� jako přirozen�. C�rkev obviňuje za to, �e �k�e�: �dobr� jest jen to, co mal� lid� dobr�m zvou�.

Nietzsche v d�lu l�č� sv� představy (mo�n� pouze př�n�) o budouc�m v�voji člověka a jeho dlouholet� a osamocen� z�pas o přehodnocen� v�ech hodnot vyčerpal jeho tělesn� i du�evn� s�ly.

(data v tomto textu byly z�sk�ny z č�sti z kn�ky � z č�sti z recenz� z netu

s �čelem splnit refer�t;) snad to někomu taky pomu�e

�